Většina veřejných vysokých škol nevybírá za bakalářské studium školné, jen semestrální příspěvek, např. 189,80 € v Heidelbergu; studenti ze zemí mimo EU platí v Bádensku-Württembersku (1 500 € za semestr) a na TU München. V zimním semestru 2025/26 nabízelo 422 vysokých škol 22 426 programů, z toho 2 383 v angličtině. Zjisti, jak se přihlásit, kolik stojí kolej (v průměru 318 € měsíčně) a kolik můžeš při studiu pracovat.

Výběr je v Německu obrovský. Podle Konference rektorů vysokých škol (HRK) nabízelo v zimním semestru 2025/26 422 vysokých škol celkem 22 426 studijních programů. Hlavní typy škol jsou:
Všechny programy i všechny školy najdeš ve vyhledávači Hochschulkompass, který provozuje HRK.
Studium má tři stupně:
Některé programy nekončí bakalářským titulem, ale státní zkouškou (Staatsexamen) – takto se studuje mimo jiné medicína, zubní lékařství, farmacie a práva. Obvykle to trvá 4–6 let. Některé univerzity ještě nabízejí i starší nedělené studium zakončené titulem Diplom nebo Magister Artium (4–6 let).
Akademický rok se dělí na zimní semestr (Wintersemester) a letní semestr (Sommersemester).
Německo – bakalářské studium
Německo – nedělené magisterské studium
Německo – navazující magisterské studium
Německo – doktorské studium
Jednotný přijímací systém v Německu neexistuje. Podle programu a školy podáváš přihlášku jednou ze tří cest:
Termíny: často 15. července pro zimní semestr a 15. ledna pro letní semestr – každá škola si ale může stanovit vlastní. U hochschulstart byl termín pro zimní semestr 2026/27 31. května 2026, pokud jsi maturitní vysvědčení získal před 16. lednem 2026 (Altabiturienten), a 15. července 2026, pokud později (Neuabiturienten).
Pokud jsi ze země mimo EU/EHP, podej přihlášku co nejdřív: rozhodnutí o přijetí budeš potřebovat k žádosti o studentské vízum a získat termín na velvyslanectví i samotné rozhodnutí chvíli trvá (viz: Pobyt a formality).
Jestli tě tvoje maturitní vysvědčení opravňuje ke studiu vybraného programu a jaké doklady budeš potřebovat (překlady, ověřené kopie), zjistíš na studijním oddělení školy nebo u uni-assist.
Na většinu programů se přijímací zkoušky nedělají. U programů s omezeným počtem míst (Numerus clausus) rozhoduje hlavně průměr známek na maturitním vysvědčení a škola může přidat vlastní kritéria, třeba testy nebo pohovor.
U medicíny, zubního lékařství, veterinární medicíny a farmacie rozděluje místa hochschulstart – kromě známek se tu počítají i kritéria, která stanoví školy. Na uměleckých a hudebních vysokých školách skládáš talentovou zkoušku.
Většina programů se vyučuje v němčině. Školy obvykle požadují úroveň odpovídající zkoušce DSH-2. Univerzita v Bonnu například uznává jako rovnocenné:
DSH skládáš na vysoké škole v Německu, TestDaF můžeš složit ve více než 500 testovacích centrech ve 100 zemích, a to i v digitální podobě. Pokud je tvůj program celý v angličtině, němčinu obvykle dokládat nemusíš.
V zimním semestru 2025/26 bylo v nabídce 2 383 programů vyučovaných v angličtině (10,6 % všech programů), většinou ale v navazujícím magisterském studiu: 1 944 oproti 439 v bakalářském. K nim budeš obvykle potřebovat IELTS nebo TOEFL. Vyhledáš je v databázi DAAD International Programmes.
Občané EU/EHP a Švýcarska nepotřebují vízum ani povolení k pobytu. Adresu si ale přihlásit musíš: jakmile najdeš pokoj nebo byt, zajdi do dvou týdnů na místní úřad pro evidenci obyvatel (Bürgeramt, Einwohnermeldeamt). Dostaneš potvrzení o přihlášení, které dokládá, že máš právo v Německu bydlet. Úřad někdy chce vidět i doklad o zdravotním pojištění a o dostatku peněz na živobytí.
Studenti ze zemí mimo EU/EHP obvykle potřebují vízum za účelem studia. Žádáš o něj před odjezdem na německém velvyslanectví nebo konzulátu ve své zemi – v mnoha zemích online přes konzulární portál německého ministerstva zahraničí (Consular Services Portal). Pokud ještě čekáš na rozhodnutí o přijetí, můžeš místo toho požádat o vízum pro uchazeče o studium. Občané některých zemí, např. Austrálie, Kanady, Japonska, Jižní Koreje, Spojeného království a USA, mohou přicestovat bez víza a o povolení požádat až v Německu. Po příjezdu si přihlásíš adresu jako všichni ostatní a pak ti místní cizinecký úřad (Ausländerbehörde) vydá povolení k pobytu za účelem studia (§ 16b zákona o pobytu, Aufenthaltsgesetz). Hlavní doklady jsou rozhodnutí o přijetí, doklad o jazykových znalostech, zdravotní pojištění a doklad o finančních prostředcích – obvykle blokovaný účet (Sperrkonto) s částkou 11 904 € na rok, tedy 992 € měsíčně (2026). Uznat se dá i stipendium nebo formální prohlášení o převzetí závazku (Verpflichtungserklärung) od někoho, kdo žije v Německu. Pozor: Make it in Germany i německé ministerstvo zahraničí uvádějí pro rok 2026 částku 11 904 € ročně (992 € měsíčně), ta je ale navázaná na studentskou podporu BAföG. Reforma BAföG, kterou spolková vláda schválila v srpnu 2026, ji může zvýšit, pokud vstoupí v platnost – než si účet otevřeš, ověř si aktuální částku na německém velvyslanectví nebo konzulátu.
Zdravotní pojištění je pro studenty v Německu povinné – doklad o něm potřebuješ k zápisu ke studiu a pokud jsi ze země mimo EU/EHP, i k povolení k pobytu. Pokud máš veřejné zdravotní pojištění v jiné zemi EU/EHP, zeptej se své pojišťovny, jestli tě kryje i v Německu; základem je Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC). Pokud ne, sjednáš si pojištění u veřejné zdravotní pojišťovny (gesetzliche Krankenkasse). Do 30 let platíš sníženou studentskou sazbu.
Většina veřejných vysokých škol nevybírá školné za bakalářské a za mnoho navazujících magisterských programů. Každý student ale platí semestrální příspěvek (Semesterbeitrag) – podle DAAD 100–350 € podle školy. Třeba na Univerzitě v Heidelbergu je to 189,80 € za semestr (80 € správní poplatek, 95 € pro Studierendenwerk, 10 € pro studentskou samosprávu a drobné poplatky za městská kola a divadla).
Výjimky:
Pokud jsi ze země mimo EU/EHP, pečlivě si ověř poplatky na vybrané škole – liší se podle spolkové země i podle školy.
Podle portálu Study in Europe utratí student v Německu za živobytí v průměru 1 150 € měsíčně. Nejvíc peněz spolkne nájem a ceny se mezi městy hodně liší – Mnichov, Frankfurt a Hamburk jsou mnohem dražší než menší města.
Nejlevnější možností je kolej Studierendenwerku: zhruba 197 000 míst ve více než 1 700 kolejích, v průměru 318 € měsíčně včetně energií. Míst je ale málo, takže o kolej požádej hned, jak se rozhodneš, kde budeš studovat. Další možnosti jsou pokoj ve sdíleném bytě (WG) nebo soukromý pronájem.
Studierendenwerke provozují také menzy (Mensa) a nabízejí studentům poradenství a podporu. Ten svůj najdeš na studierendenwerke.de.
Stipendií je docela dost, konkurence je ale velká:
Vlastní stipendia mají i nadace a vysoké školy – zeptej se na zahraničním oddělení (International Office).
Občané EU/EHP mohou v Německu pracovat bez jakéhokoli povolení. Hlídej si ale limit: pokud během semestru pracuješ víc než 20 hodin týdně, platíš sociální pojištění jako běžný zaměstnanec.
Studenti ze zemí mimo EU/EHP mohou pracovat 140 celých nebo 280 polovičních dnů ročně, nebo až 20 hodin týdně v době výuky, a to bez souhlasu Spolkové agentury práce. Práce studentského asistenta na vysoké škole se do tohoto limitu nepočítá. Na podnikání (samostatnou výdělečnou činnost) potřebuješ souhlas cizineckého úřadu.
Brigády pro studenty najdeš v kariérním centru své školy a u Studierendenwerku. Nabídky pro výzkumníky zveřejňuje EURAXESS.
Zdroje: Evropská komise – Study in Europe (education.ec.europa.eu/study-in-europe), Eurostat, oficiální národní portály a úřady pro studium a pobyt, Eurodesk, enic-naric.net, studiumvevrope.eu. Aktualizováno: září 2026.