

Vysoké školství v Belgii neřídí federální stát, ale jazyková společenství – každé má vlastní školy, pravidla a poplatky. Pro tebe jsou důležitá dvě největší.
Vlámské společenství (Flandry a nizozemsky mluvící školy v Bruselu) – 18 vysokých škol financovaných z veřejných peněz:
Federace Valonsko-Brusel (Francouzské společenství) – 40 veřejných vysokých škol:
Zahraničních studentů je tu hodně: na UCLouvain kolem 20 %, na ULiège 24 % a na ULB pochází ze zahraničí každý třetí student a výzkumník.

V Bulharsku jsou tři typy vysokých škol:
Každá škola musí mít akreditaci Národní agentury pro hodnocení a akreditaci (NEAA). Seznam najdeš v registru vysokých škol ministerstva školství a vědy. V roce 2023/24 studovalo v bakalářských a magisterských programech 15 100 zahraničních studentů. Hodně uchazečů ze zahraničí si vybírá medicínu a zubní lékařství v angličtině – třeba na lékařských univerzitách v Sofii a ve Varně.

V Česku je podle oficiálního portálu Study in Czechia více než 50 vysokých škol. Dělí se do tří skupin:
Vyhledávač Study in Czechia obsahuje přes 5 000 studijních programů, z toho víc než 1 000 v angličtině. Filtrovat můžeš podle jazyka, města, stupně studia a výše školného.

V Chorvatsku můžeš studovat na univerzitách (sveučilišta), polytechnikách (veleučilišta) a vysokých školách (visoke škole), veřejných i soukromých. Většina univerzit a téměř všechny polytechniky jsou veřejné.
Podle portálu Study in Croatia nabízejí chorvatské vysoké školy celkem přes 1 850 programů a podle Evropské komise se jich asi 100 vyučuje v angličtině.
Univerzity se zaměřují hlavně na akademické vzdělání, polytechniky a vysoké školy nabízejí odborné programy (stručni studiji) s důrazem na praxi.

V Dánsku si vybíráš z pěti typů vysokých škol:
Programů v angličtině je hodně: podle portálu Evropské komise se jich celých v angličtině vyučuje přes 500.

Estonsko je malé, ale vysokých škol má na výběr dost. Portál Study in Estonia (provozuje ho Úřad pro vzdělávání a mládež, Harno) jich uvádí 18:
Většina z nich nabízí programy v angličtině – celkem přes 150 bakalářských a navazujících magisterských programů. Pouze v estonštině učí jen několik škol, například vojenská a bezpečnostní akademie a teologické semináře.

Ve Finsku jsou dva typy vysokých škol. Podle oficiálního portálu Study in Finland jich je:
Studuje tu přes 30 000 zahraničních studentů a finské vysoké školy nabízejí více než 600 bakalářských a navazujících magisterských programů v angličtině.

Výběr je ve Francii obrovský – Campus France, státní agentura, která studium ve Francii propaguje, napočítá přes 3 500 veřejných a soukromých vysokých škol. Hlavní typy:
Celkem ve Francii studuje 2,9 milionu lidí a 14 % z nich jsou zahraniční studenti.

Irské vysoké školství tvoří univerzity, technologické univerzity, technologické instituty a soukromé koleje. Úřad pro vysoké školství (Higher Education Authority, HEA), který financuje veřejné školy, uvádí:
Existují také soukromé koleje (private independent colleges) – na jejich programy se bezplatné studium ne vždy vztahuje, takže si to před výběrem ověř.

Island je malý, a tak je malý i výběr vysokých škol. Oficiální portál Study in Iceland, který provozuje islandské centrum pro výzkum Rannís, uvádí 7 vysokých škol:
Některé z nich jsou veřejné a školné nevybírají, soukromé mají vyšší poplatky.

Itálie má jeden z největších vysokoškolských systémů v Evropě. Vládní portál Universitaly uvádí 283 vysokých škol a institucí a zhruba 9 000 studijních programů. Vybírat můžeš z těchto typů škol:
Itálie – vysoké školy
Itálie – univerzity
Itálie – polytechniky

Podle kyperského odboru vysokého školství (Department of Higher Education) jsou na Kypru:
Největší veřejná univerzita UCY přijímá každý rok kolem 1 500 nových studentů a v bakalářském studiu jich má kolem 5 300.

Lichtenštejnsko patří k nejmenším zemím Evropy, a tak je malý i výběr vysokých škol. Podle národního kvalifikačního rámce tu vysoké školství tvoří dvě univerzity a jeden výzkumný ústav:
Na vysoké školy dohlíží vláda Lichtenštejnska. Dál se věnujeme hlavně Lichtenštejnské univerzitě, protože právě ji popisuje oficiální profil země na portálu Study in Europe.

Podle litevského statistického úřadu bylo na začátku akademického roku 2022/23 v Litvě 36 vysokých škol:
Z nich je 13 nestátních (6 univerzit a 7 vysokých škol aplikovaných věd). V angličtině můžeš studovat ve více než 500 programech.

Podle portálu Study in Europe má Lotyšsko 29 vysokých škol a 24 vyšších odborných škol. Vybírat můžeš z těchto typů:
V angličtině se vyučuje přes 200 programů, takže si něco vybereš i bez lotyštiny.

Hlavní vysokou školou je Lucemburská univerzita (Université du Luxembourg, Uni.lu), založená v roce 2003. Studuje na ní zhruba 7 200 studentů ze 148 zemí a 60 % z nich pochází ze zahraničí. Univerzita má tři fakulty:
Výuka probíhá ve třech kampusech: Belval, Kirchberg a Limpertsberg.
Kromě univerzity tu působí akreditované soukromé vysoké školy – mimo jiné Lunex University (sport a fyzioterapie) a Luxembourg School of Business (MBA a management) – a evropské centrum americké Miami University. Veřejné střední školy navíc nabízejí vyšší odborné technické programy (BTS).

V Maďarsku působí 65 vysokých škol – uvádí to oficiální portál Study in Hungary, který provozuje nadace Tempus Public Foundation. Dohromady nabízejí přes 1 000 programů v několika jazycích. Existují tři typy:
Maďarský systém je neobvyklý: podle Eurydice teď stát sám provozuje už jen 5 univerzit a 1 vysokou školu. Většinu škol – mimo jiné 16 univerzit a 5 univerzit aplikovaných věd – spravují nadace, další pak církve.
Programy můžeš hledat ve vyhledávači Study Finder na studyinhungary.hu.

Malta je malá země, takže výběr vysokých škol je omezený. Hlavní veřejné instituce jsou:
Působí tu také soukromé vysoké školy, včetně poboček zahraničních univerzit. Každá musí mít licenci od úřadu Malta Further and Higher Education Authority (MFHEA). Seznam škol a akreditovaných programů si ověříš v databázi MFHEA.

Výběr je v Německu obrovský. Podle Konference rektorů vysokých škol (HRK) nabízelo v zimním semestru 2025/26 422 vysokých škol celkem 22 426 studijních programů. Hlavní typy škol jsou:
Všechny programy i všechny školy najdeš ve vyhledávači Hochschulkompass, který provozuje HRK.

V Nizozemsku si vybíráš mezi dvěma typy vysokých škol:
Nejvíc zahraničních studentů mají Amsterodamská univerzita, Maastrichtská univerzita – kde víc než polovina studentů pochází ze zahraničí – a Univerzita v Groningenu.
Programy a školy si můžeš projít ve vyhledávači Studyfinder, který provozuje organizace Nuffic.

Norské vysoké školy se dělí do čtyř hlavních kategorií:
Většina škol je veřejných. Existují i soukromé – některé z nich vybírají školné od všech studentů.

Polsko má jeden z největších vysokoškolských systémů v EU. Podle RAD-on, oficiální databáze Ministerstva vědy a vysokého školství, tu v současnosti působí 344 vysokých škol:
Většina veřejných škol spadá pod ministra vědy (95). Ostatní patří pod jiná ministerstva: kultury – umělecké akademie (19), zdravotnictví – lékařské univerzity (10), národní obrany (6), vnitra (3), infrastruktury – námořní univerzity (2) a spravedlnosti (1).
Každou školu a obor si ověříš v RAD-on – v oficiální databázi uvidíš, jestli škola funguje a co smí vyučovat. Programy pro zahraniční studenty se nejsnáz procházejí ve vyhledávači Study Finder, který provozuje NAWA, polská národní agentura pro akademickou výměnu.

Vysoké školství v Portugalsku se dělí na dva sektory:
V obou sektorech působí veřejné i soukromé školy. Soukromá škola potřebuje souhlas ministerstva a každý studijní program hodnotí a akredituje agentura A3ES (Agência de Avaliação e Acreditação do Ensino Superior).
Přijímací řízení na veřejné školy má na starosti Generální ředitelství pro vysoké školství při ministerstvu – DGES.
Portugalsko – vysoké školy
Portugalsko – univerzity
Portugalsko – univerzitní instituty
Portugalsko – polytechnické instituty

V Rakousku jsou čtyři typy vysokých škol. Podle agentury OeAD, která provozuje oficiální portál Study in Austria, jich je v současnosti:
Cizincem tu nebudeš sám: zahraniční studenti tvoří zhruba 30 % všech studentů v Rakousku.
Rakousko – vysoké školy
Rakousko – veřejné univerzity
Rakousko – soukromé univerzity
Rakousko – vysoké školy aplikovaných věd (FH)
Rakousko – pedagogické vysoké školy

V Řecku budeš studovat hlavně na veřejných univerzitách. Oficiální portál Study in Greece uvádí 24 univerzit – všechny jsou veřejné a akreditované státem. Patří mezi ně všeobecné univerzity i čtyři technické univerzity. Vyučují se na nich mimo jiné humanitní a přírodní vědy, medicína, technické obory a ekonomie.
Stále víc univerzit nabízí také společné a dvojí diplomy se zahraničními partnery a mezinárodní programy.
Kromě toho existují soukromé instituce typu college – podle řeckého práva to nejsou univerzity. Nabízejí programy ve spolupráci se zahraničními univerzitami a diplom obvykle vydává partnerská univerzita. Než se zapíšeš, ověř si, jestli ti takový diplom uznají doma nebo tam, kde chceš pracovat.

V Rumunsku působí 52 veřejných a 32 soukromých univerzit (údaje Study in Romania, 2026). Kromě univerzit existují také akademie a technické vysoké školy. Kvalitu výuky hodnotí agentura ARACIS. V roce 2024/25 tu studovalo zhruba 490 000 lidí.
Hodně zahraničních uchazečů si vybírá univerzity medicíny a farmacie (Universitatea de Medicină și Farmacie, UMF) – třeba v Kluži (Cluj-Napoca), Jasech (Iași), Bukurešti nebo v Târgu Mureș. Medicínu a zubní lékařství nabízejí v angličtině, některé i ve francouzštině.

Vysokoškolský systém je malý: podle sítě Eurydice tu působí 7 státních univerzit a 14 soukromých, k tomu jedna veřejně-soukromá vysoká škola. Jádrem systému jsou státní univerzity, mimo jiné:
Univerzity nabízejí všechny tři stupně: bakalářské, navazující magisterské i doktorské studium. Jen samotná UKIM má 207 programů prvního stupně, 338 magisterských a 79 doktorských.

Podle agentury SAIA, která provozuje oficiální portál Study in Slovakia, má Slovensko tři skupiny vysokých škol:
Všechny programy (víc než 5 000) najdeš na portálu ministerstva školství portalvs.sk.

Ve Slovinsku můžeš studovat na veřejných a soukromých univerzitách nebo na menších samostatných vysokých školách. Portál Study in Slovenia uvádí tyto univerzity:
Univerzity se skládají z fakult a uměleckých akademií. Kromě nich existuje řada samostatných škol, často soukromých a prakticky zaměřených (visoke strokovne šole). Úplný seznam najdeš ve vyhledávači na studyinslovenia.si.

Španělsko má velký a pestrý vysokoškolský sektor. Podle SEPIE, vládní agentury, která propaguje španělské vysoké školství v zahraničí, tu působí 91 univerzit: 50 veřejných a 41 soukromých. Dohromady mají 1 111 fakult a škol, 594 výzkumných ústavů a 61 doktorských škol.
Kromě univerzit existují i specializované obchodní, technické a umělecké školy. Veřejné univerzity spadají pod autonomní společenství (comunidades autónomas), tedy španělské regiony – a právě regiony stanovují mimo jiné výši školného.
Oficiální seznam univerzit a studijních programů najdeš v ministerském registru RUCT a ve vyhledávači QEDU („Qué estudiar y dónde en la universidad“ – co a kde studovat na univerzitě).

Po brexitu Spojené království nepatří do EU ani do Evropského hospodářského prostoru a na portálu Study in Europe nemá profil. Pro studenty to znamená jediné: pokud nejsi občanem Irska ani nemáš settled či pre-settled status z programu EU Settlement Scheme, jsi mezinárodní student – a to dnes platí i pro občany EU.
Studijní programy nabízejí univerzity a colleges. Zemi tvoří Anglie, Skotsko, Wales a Severní Irsko a každá z těchto částí má zčásti vlastní pravidla financování studia – proto se poplatky pro místní studenty liší podle regionu.
Nejznámější jsou výzkumné univerzity sdružené v Russell Group – má 24 členů, mezi nimi Oxford a Cambridge. Na bakalářské studium se téměř na všechny univerzity hlásíš přes jeden systém – UCAS (viz: Přijímací řízení).
Spojené království – vysoké školy
Spojené království – univerzity
Spojené království – colleges

V Srbsku nabízejí akademické studium hlavně univerzity, profesně zaměřené (aplikované) studium akademie a vysoké školy aplikovaných studií. Každá škola musí mít akreditaci od národní agentury pro akreditaci a zajišťování kvality.
Podle databáze Study in Serbia studuje na vysokých školách víc než 245 000 lidí:
Nejstarší a největší je Bělehradská univerzita (Univerzitet u Beogradu) – 31 fakult a zhruba 90 000 studentů. Velké veřejné univerzity jsou také v Novém Sadu, Niši a Kragujevaci.

Švédský systém má dva hlavní typy vysokých škol. Podle evropské sítě Eurydice (údaje z roku 2024) tu působí:
Většina škol je veřejných. Portál Study in Sweden uvádí 39 vysokých škol, které dohromady nabízejí víc než 1 000 bakalářských a navazujících magisterských programů v angličtině.

Švýcarsko je malá země s velmi silnými vysokými školami. Podle švýcarského vzdělávacího serveru educa.ch si můžeš vybrat z:
Dohromady nabízejí přes 4 000 studijních programů. Všechny najdeš ve vyhledávači studyprogrammes.ch.

Podle Rady pro vysoké školství (YÖK) má Turecko 208 univerzit a studuje na nich víc než 6 milionů studentů.
Vybírat můžeš mezi:
Univerzity a programy si můžeš projít ve vyhledávači vládního portálu Study in Türkiye, podrobnosti o programech v YÖK Atlas.
Zdroje: Evropská komise – Study in Europe (education.ec.europa.eu/study-in-europe), Eurostat, oficiální národní portály a úřady pro studium a pobyt, Eurodesk, enic-naric.net, studiumvevrope.eu. Aktualizováno: září 2026.